Opel Insignia Sports Tourer 2.0 BiTurbo – Mark IV ve smokingu

Stávající model Opel Insignia už je pomalu na odchodu, však už je pěkných 7 let v prodeji, a v době, kdy v automobilovém průmyslu měsíc znamená rok, obzvlášť tedy v napěchované střední třídě, je na novinku nejvyšší čas. Já si však i přes to myslím, že stojí za to znovu se s ním svézt a podívat se, jak si vede na konci celkem úspěšné kariéry, během testu se vám pokusím vysvětlit proč.

Z prodejního koláče ukusoval vždy tu menší část ve srovnání s Passatem nebo Superbem, naopak jako ojetina je Insignia velmi žádaná, pravděpodobně díky spolehlivé a osvědčené technice, kterou mimochodem v různých reinkarnacích sdílí s auty různých světových značek (Buick, Vauxhalll, Holden, Saab,..), své udělá i jistá neokoukanost a především po faceliftu designová atraktivita. A v neposlední řadě také relativně vyšší pokles hodnoty oproti třeba výše zmíněným konkurentům.

Zatraceně hezké kombi

Auto představené v roce 2009 jako by s faceliftem o čtyři roky později dozrálo. Přední část vypadá majestátně a mohutné obloukovité tvary s LED technikou ve světlech (AFL bi-xenony svítí velmi dobře), kdy má Insignia jakoby zvednuté obočí, působí velmi sebejistě a široce. Nemůžu si odpustit odkaz na dobu vzniku auta, kdy automobilky nešly tak horentním způsobem po snižovaní hmotnosti a na svalnatém pojetí karoserie jako by se to projevilo. V tomhle ohledu můžeme od nastupující generace čekat určitou designovou dietu. Boční část odpovídá výše zmíněnému, ponton dveří je jednoduchý, okna jsou malá, příkře se svažující střecha a osmnáctipalcová kola celkově pozitivní dojem dotváří. Pokud vás Insignia předjede, faceliftovaný model bez problému poznáte, na zadní části jsou změny nejzřetelnější. „Nová“ grafika LED světel umístěných na pátých dveřích, propojených stříbrnou linkou působí luxusně a stále neokoukaně, opět velmi robustně. Zde si design a bezpečnost vybraly svoji daň a potkáváme se tady se zajímavým zdvojením zadních světel při otevřeném kufru, tím se pomalu dostáváme do interiéru.

Mohutné obloukovité tvary najdeme i tu, facelift se postaral o zásadní redukci tlačítek, interiér je teď čistý a méně komplikovaný, více snad řekne fotogalerie, já se pokusím zaměřit na aspekty, na které jsou fotky krátké. Testované provedení v poněkud zvláštní specifikaci nenadchne sedačkami, barevností ani dílenským zpracováním. Asi i nekultivovaný projev motoru (k tomu se dostaneme) má za následek, že sem tam něco vrzne, skřípne, bouchne, nic, co byste si přáli u auta s takovouto cenovkou. Sedačky jako by neodpovídaly vrcholné motorizaci, mají relativně krátký sedák, kromě obvyklých záležitostí se dá nastavit jen bederní opěrka a to jen u řidiče. U spolujezdce bederní opěrka sice je, ale dost výrazná a není nastavitelná. Navíc se u pravého sedadla nedá nastavit výška, což je v dnešní době u této kategorie auta zarážející. V příplatkové výbavě jsou na výběr i anatomické s výsuvným podsedákem, neváhejte, berte je. I přes splývavou střechu je vzadu dostatek místa na hlavu, kufr už však sportovní elegance postihla, je plytký a špatně dostupný, víko zádi má dobrých 25cm přes které se musíte naklonit a často se i ušpiníte. Pro běžné použití by měl stačit, chalupáři a jeskyňáři budou vybírat jinde. Ergonomie jako taková je docela v pořádku, drobnosti se však najdou. Nastavení klimatizace je u dvouzónové klimatizace dotykové skrze malý touch screen a ovládat teplotu intuitivně po hmatu dělá problém i po mnoha kilometrech za volantem, v tomto případě není nad klasické kolečko, doba dotykový displayů a ploch je však za dveřmi, zvykejme si. Volant má ideální tloušťku věnce, tvar i měkkou kůži. Manuální mód řazení s tradičně otočeným schématem tady asi nikoho trápit nebude, fádní provedení páky už možná ano.
Budíky s bílo červenou grafikou a multifunkčním displayem uprostřed neurazí ani nenadchnou, příplatkový displayový panel by pomohl pracoviště řidiče zatraktivnit, ten ale v testovaném vozu nebyl.

Multimediální systém s navigací je poměrně jednoduchý, reakce na dotyk jsou pomalejší a občas nemáte ponětí, jestli se v menu pohybovat kolečkem nebo scrollbarem na ploše. Řešením by mohla být verze s touchpadem, ten jsem ale nevyzkoušel. Celkově bych tento systém zařadil někam do průměru, možná v něm ale po delším soužití najdete logiku, mně se to asi za týden testování nepodařilo. Třeba vozy od VW Group tohle umí líp, premiová třída nemluvě, nová generace určitě přijde s vylepšením.

Dvě turba v boji proti hmotnosti

Jak už víte z nadpisu, testovaný vůz poháněl dvojitě přeplňovaný dvoulitrový turbodiesel, který byl spřažen se šestistupňovou automatickou převodovkou s hydrodynamickým měničem točivého momentu. Je to nejsilnější diesel v nabídce a výkonové parametry tomu odpovídají, 195 koní a 400 Nm už od 1750 otáček se umí postarat o razantní zátah, ona razance ale není tak nekompromisní, jak by být mohla. Něco málo napoví údaj zrychlení shodný s celkem běžnou naftovou Octavií . Především vysoká hmotnost a ztráty v převodovce část výkonu pohltí. Nechápejte mě prosím špatně, Insignia s nejsilnějším motorem nejede špatně, nebýt ale v už zmíněných ohledech jisté neefektivity, mohla by jet ještě o trochu lépe. Ovládání motoru a průběh jeho výkonu je bez připomínek. Když vezmu v potaz komplikovanost motoru, jsou reakce na plyn, i díky dvěma turbodmychadlům, bryskní, jen v nejnižších otáčkách si na jejich natlakování chvíli počkáte. Na co čekat nebudete nikdy jsou vibrace a hluk motoru. Kolem přibližně 100 km/h dochází v autě k rezonanci a zmíněné neduhy jsou ještě umocněny. Pro mě by to byl, bohužel, asi hlavní důvod, proč Insignii s tímto motorem a dieselem vůbec, nechtít. Pohodlí jinak bezproblémové jízdy je do vysoké míry narušeno, a to je u auta vhodného především na delší cesty problém. Se zvyšující se rychlostí je hluk zastírán, ne vždy si můžete dovolit jet 150 km/h+, kabina je totiž jinak odhlučněna velice dobře. a to klidně i ve 200 km/h. Spotřeba se při běžném používaní pohybuje kolem 7,5l, za méně to jde s velkým odříkáním, o moc více si neřekne ani při dynamičtějším ježdění, 8,5l překročíte jen stěží, s přihlédnutím na velikost a výkon auta to nepovažuji za špatný výsledek.

Podvozek – Řešení pro české silnice

Mezi jednu z větších předností Insignie patří bezesporu podvozek. Je zvukově dobře utlumený a drtivou většinu nerovností dokáže zaobalit do plynulého zakulaceného přejetí, a to i s osmnáctipalcovými koly. V zatáčkách je nedotáčivá, ale to nikoho nepřekvapí. Dobrou věcí je, že tato nedotáčivost přichází postupně a auto je i v limitních situacích dobře ovladatelné, absolutně nekomunikativnímu řízení navzdory.

Závěr

V době uvedení testu je již známá podoba nastupujícího modelu Insignie (o té někdy příště), i to mi dává určitou možnost s odstupem se podívat na současnou generaci. Co tedy od ní můžete čekat? Vsadil bych se, že mnoha lidem bude imponovat robustní vzhled a vlastně se už pro Insiignii rozhodli právě kvůli němu. Vnitřním prostorem, zpracováním nebo praktičností nevyniká, leadeři třídy jsou jinde, na druhou stranu právě robustnost a mohutnost se objevuje i v interiéru a oproti třeba koncernovým hráčům si zde připadáte skoro jako v tanku, někomu to může být po chuti, druhému ne. Nejsilnější naftový motor je dost hlučný a proti jeho nemalému výkonu jde vysoká hmotnost a neefektivní převodovka, výsledkem je nikoliv uchvacující, ale ne nezajímavá dynamika za trochu vyšší, ale ospravedlnitelné spotřeby. Má skvělý podvozek, dobré jízdní vlastnosti, moc dobře vypadá, vyniká bezpečností a věřím, že se tento výběhový model bude dát pořídit za akční ceny. A taková nabídka nevypadá vůbec zle.

*Některé z fotek ve fotogalerii jsme si z důvodů kvality vypůjčili z prodejního portálu mobile.de. V současné době jsme již domluveni na spolupráci s profesionálním fotografem. Děkujeme za pochopení. Vůz na fotografiích plně odpovídá testovanému vozu.

Technické parametry

Motor vznětový čtyřválec přeplňovaný dvěma turby
Objem 1956 cm3
Výkon 195 (143kw) hp /4000 rpm.
Toč. moment 400 Nm/1 750 až 2 500 ot/min
Převodovka Šestistupňová automatická s HD
Max. rychlost 226 km/h
Zrychlení 0-100 km/h 8.7 sec
Spotřeba paliva (kombinace) 5,5 l/100 km
Celková hmotnost 1780 kg
Rozměry (délka x šířka x výška) 4 908 × 2 084 × 1 520
Rozvor 2737 mm
Objem nádrže 70 l
Objem zavazadelníku 540 l
Základní cena testované motorizace 840 000 Kč

Fotogalerie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *